Máme víc klientů, než jsme plánovali, říká šéf Partners Banky po prvním roce na trhu

V jaké náladě budete slavit první narozeniny? 

Chtěli jsme, abychom v tu dobu měli přes 100 tisíc klientů, což se povedlo. Ke konci loňského roku jsme jich měli 91 tisíc, v polovině ledna 94 tisíc a už v únoru jsme překonali stotisícovou hranici. Myslím, že se bance podařilo oslovit segment, který je komplementární k tomu, co Partners Financial Services nabízely už předtím. Snažíme se co nejvíc přizpůsobit investující veřejnosti a je vidět, že Češi na to slyší. Zároveň pořád pokračujeme ve vývoji, chceme přicházet s novými věcmi.

Mluvil jste o sto tisících klientů. Jste s tou cifrou spokojení?

Jsme. Hned za první rok jsme získali o 10 procent klientů víc, než jsme plánovali. Největší úspěch máme v depozitech: plánovali jsme v nich úplně na začátku mít něco kolem pěti miliard, ovšem reálně to bylo koncem roku přes 35. Je to díky atraktivním úrokovým sazbám, které nám trh tehdy ještě víc umožňoval. Kvůli poklesu inflace klesá úroková sazba České národní banky a prostor pro aktivní byznys postupně mizí, ale my se ho snažíme udržet. Dokonce na začátku jsme startovali se sazbou 6,03 %, což se hodilo k našemu bankovnímu kódu.

Ten kód je 6363, v kterém lze číst „šetři, šetři“. Hrajete si rádi?

Ten kód navrhl jeden z ředitelů sítě Partners – a ujalo se to. Kolegové říkali, že nevědí, jak Česká národní banka kódy dělá, ale já je pošťuchoval: „Napište tam a zamluvme si to.“ To bylo tři roky před zahájením provozu, tenkrát jsme ještě ani neměli licenci. A v ČNB byli velmi flexibilní. Bylo hezké zjistit, že takhle velké státní instituce fungují lidsky a majií smysl pro nadsázku. Mohli nám přidělit další kód v pořadí a vůbec se s námi nemuseli bavit. Takže k vaší otázce: nehrajeme si jen my, ale i ČNB. 

Když jsme u hraní, jak vám při rozjezdu pomohly vtipné a vtíravé reklamní spoty s Pokáčem?

Hodně. Rozhodl Pokáčův úmysl dát všechny honoráře na dobročinné účely. Hned jsme věděli, že po něm musíme jít, protože nikdo takový už v showbyznysu není, a zrušili jsme chystaný tendr. Chtěli jsme mít něco, co si lidé budou pamatovat, a chtěli jsme mít něco českého, protože jsme česká banka. Proto jsme nejeli někam do Itálie a tam si na plážích nefotili spokojené klienty. Naší ambicí bylo mít něco echt lokálního, což se nám s Pokáčem povedlo.

Povedla se vám i mobilní aplikace, kterou používáte místo klasického internetového bankovnictví?

S hodnocením klientů na storu jsme spokojení. Spokojenost občas kolísá kvůli systémovým změnám a nasazování novinek, nicméně celkově to vypadá, že klienti oceňují zejména rychlost zpětné vazby. Nezavděčíme se každému, ale chtěli jsme, abychom dokázali bez větších dopadů na chod aplikace nasazovat novinky, což se nám zatím daří. Začali jsme být opravdu „bezodstávkoví“. A druhý podstatný detail: aplikaci chceme pořád držet v jednoduchém designu. Tohle je největší výzva, protože přicházejí další nápady a produkty. A záměrně jsme chtěli mobil, abychom se donutili všechno znázorňovat přehledně. I proto, že chytré telefony a tablety vzala útokem i generace „sedmdesát plus“. Ne že by senioři přes mobil dělali všechny operace jako mladí, ale rozhodně s ním umějí banku.

Byla pro vás u mobilní aplikace zásadní i bezpečnost?

Ta rozhodla. Už od začátku jsme bezpečnost pojali tak, že jsme neumožnili vznik uživatelského jména a hesla jako v klasickém internetovém bankovnictví, které jsme nezavedli a ani nezavedeme. Když u nás máte aplikaci, vždycky ji máte na mobilním zařízení, které je zapojené do sítě a má telefonní číslo. To je spárované s aplikací, takže u nás není možný klasický podvod, kdy z vás zloděj přes falešnou stránku vytáhne přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví a pak vám někdo volá, že máte potvrdit zařízení, které není vaše. Když to uděláte, podvodníci získají celou vaši identitu. Tohle u nás nejde, protože by museli mít v ruce váš telefon. Tak jsme docílili toho, že míra primárních fraudů je u nás na rozdíl od jiných bank velmi nízká.

Jaké je zakládat v Česku banku na zelené louce?

Banka jako taková sice vznikla na zelené louce, ale měli jsme výhodu, že jsme měli obchodní síť předpřipravenou díky tomu, že Partners tady působilo více než 15 let a brand byl mezi lidmi relativně známý. Zakládat jen digitální banku by asi moc nefungovalo, z toho důvodu se moc nebojíme, že by nám vznikla konkurence, která by byla úspěšná. Z našich klientů jen 20 procent přišlo online a 80 procent přes poradce. Letos to bude určitě jinak: řada klientů se na novou banku těšila a hned v prvním roce si zřídila účet, ovšem postupně by se ten poměr měl vyrovnat.

A jaké bylo stavět banku v turbulentní, pandemické době?

Nemohli jsme třeba sehnat lidi, v těch nejistých časech nikdo moc nechtěl měnit zaměstnání. Zejména ti dobří. V době covidu se každý zuby nehty držel toho, co má, protože moc nevěděl, co bude. Tenkrát jsme ještě ani neměli licenci, přesto se nám podařilo sestavit tým. Problém byl i v komunikaci: když dáváte dohromady tým z lidí, kteří se neznají, potřebujete se pravidelně scházet, což tehdy nešlo. Ale donutilo nás to všechny překážky překonat a zvykli jsme si na neustálou online komunikaci bez ohledu na místo, což se nám hodí dodneška.

Je to takový nečekaný zisk z těch jinak pochmurných časů?

Pomohlo nám to ve firmě nastavit moderní systém vnitřního fungování. Prosadilo se třeba efektivní třídění úkolů: ne že si někdo suší nápady ve svém wordu a pak to někam posílá. Coworking a produktivita, o kterých se často vznešeně mluví na slidech, se u nás prosadily hned na začátku jako standard. Kdo to nepoužíval, nemohl tady fungovat. Tím jsme vlastně pozabíjeli e-maily, ve kterých si někdo pořád něco přeposílá a upravuje, máte sto verzí a nikdo neví, která je správná. Takže to dopadlo tak, že e-maily u nás používá omezená skupina lidí, která je terčem neustálé kritiky. (usmívá se)

Je složité být neustále o krok dopředu, nebo je to pro vás přirozená věc?

Nejsložitější je přesvědčit všechny ty, kdo vědí, jak se to dělá teď, že to musíme změnit. Konzervatismus není jen u klientů, kteří nechtějí měnit banku, ale i třeba u dodavatelů. Až přijde například evropská digitální peněženka, úplně se změní svět financí a odstraní se překážky pro otvírání účtů v zahraničí. Ti, kdo v tom uvidí příležitost, změní svět. A ti, kdo budou chtít zůstat na svém, propadnou.

Do jaké skupiny se řadí vaši poradci na 175 pobočkách napříč Českem?

Před startem provozu banky byli většinou velmi nadšení, protože vědí, že Partners musí někam růst. A že jednou ze strategií je odlišit se od konkurence: udělat něco, co ostatní nedělají. Čili vytvořit jinou technologickou platformu, podřídit věci bankovnímu náhledu a zvýšit bezpečnostní požadavky na úplně všechno. Neřekl bych, že byla nějaká opozice, spíš jen otazníky, jestli to tak opravdu musí být. Všem jsme říkali, aby se ptali, pokud jim něco nebude sedět. A buď jsme jim to vysvětlili, protože to mělo racionální základ, nebo jsme přiznali: „Aha, teď jste nás nachytali.“ Napětí potřebujete, bez něj to drhne. Často opakuju: když není napětí, nevznikne energie.

START V COVIDU

Klientům jste nabídli i netypický účet pro dva. Oblíbili si ho?

Má ho zhruba třetina z nich. Víme, že v něm moc nemají děti, spořicí účty pro ně jsme teprve přidávali vloni v létě. A proč účet pro dva? Chtěli jsme, aby si oba jeho vlastníci byli rovni. Nelíbí se nám produkty, kdy jeden řídí a druhý je spolujezdec. Tady můžete navíc všechno v apce vidět na jednom místě: jsou tam například i údaje o číslech smluv, což se vám může hodit ve chvíli, kdy se tomu druhému něco stane. Tím vlastně ulehčujeme i práci notářům při vyhledávání majetku.

Zároveň jste ale nezrušili individuální účty, viďte?

Vycházíme z toho, že většina lidí chce mít kus peněz svých a kus společných, které jsou vztažené k domácnosti. Na svém účtu chtějí mít kapesné na svoje věci, protože většina lidí nechce, aby jim partner kontroloval, co si dali k obědu. Nebo aby manželka měsíc dopředu věděla, jak drahý dárek dostane k narozeninám.

A co děti a jejich spořicí účty?

Mají cíle, na které si spoří. Nově chceme udělat, aby děti v aplikaci viděly poradenské produkty, zejména penzijní a stavební spoření. Chceme děti učit, že jsou tři kupičky peněz: na spotřebu, na krátkou rezervu, třeba když si šetřím na kolo, a na dlouhodobé účely, až mi bude osmnáct a budu chtít dejme tomu jet studovat do ciziny. Chceme tím přispět k finanční gramotnosti dětí.

Kdy je ideální začít s jejich finančním vzděláváním?

Máme to nastavené zhruba od šesti let, začínáme s nástupem do školy. A máme ambici, že účet roste s dítětem. Na našich dětských účtech je dovoleno téměř všechno jako na účtech pro dospělé a případná omezení nastavuje rodič ve své aplikaci. Dá se třeba zapnout výběr z bankomatu až ve chvíli, kdy dítě jede se školou do ciziny, a po návratu to rodiče vypnou. A pochopitelně si u dětí hrajeme.

Jak?

Dali jsme do aplikace legrácky typu nastavení kapesného: dítě vidí, kdy mu peníze od rodičů přijdou, a může si dopředu promyslet, jak s nimi naloží. Populárním nástrojem jsou i úkoly od rodičů, po jejichž splnění dítěti přijde finanční odměna. Uvažujeme i o půjčkách od dětí rodičům, aby se mladí zábavnou formou naučili pracovat s úrokem. Má to i svoje kritiky, kteří tvrdí, že z dětí vychováváme účetní a advokáty.

A nevychováváte?

Nebojte, bavíme se o tom s organizacemi, které se zabývají finanční edukací dětí. Budeme to dále zlepšovat. Mimochodem, tuhle aplikaci chtěla mít i moje manželka, že mi přes ní bude dávat úkoly na opravy v domácnosti. Ptala se, proč to není i v té pro dospělé.

ÚVĚROVÁ NOHA

Když už se o tom bavíme, jaká je vlastně finanční gramotnost Čechů? Mají co dohánět?

Myslím, že už ani ne, je to spíš jen přežité klišé. Češi už dávno nemají jen běžný účet, například ve fondech ve srovnání se západní Evropou nemají tak málo. Už to není tak, že si myslíme, že musíme všechno držet na účtu, abychom to mohli zítra použít, dokážeme mnohem lépe pracovat s investičními horizonty. České domácnosti mají jen v akciích a podílových listech 47 procent svých finančních aktiv, přitom před deseti lety to bylo jen 33 procent. V tomhle ohledu jsme na tom lépe než Polsko, Slovensko či Portugalsko, v rámci Evropské unie jsme lehce nad průměrem.

A jak jsou u vašich klientů populární jiné druhy plateb než jen kartami?

Baví je to – a nejen mladé. Převažují chytré hodinky. Někteří se ale bojí, že jim třeba platební prsten někdo zneužije a bude za ně platit, ale tohle se dá ošetřit nastavením vhodných limitů. I nám se tyhle druhy plateb líbí a máme o ně zájem. Už od prvního dne umožňujeme platby hodinkami Apple a Google, loni jsme zprovoznili Garmin Pay a letos se chystáme na zmíněný prsten a další gadgety. Technologie se neustále posouvají a dá se tušit, že někdo vymyslí nějaké speciální brýle nebo chytré zařízení do ucha. Ovšem v nejbližší budoucnosti podle nás řídicí centrum dál zůstane v telefonu.

Letos jste zavedli karetní platby v zahraničí bez kurzových přirážek, nabízíte to v třiceti měnách. Co si od toho slibujete?

Tuhle otázku dostávám často. Taky se mě ptají, jak dlouho s tím vydržíme. Odpovídám: „Když vás bude hodně, tak dlouho, protože se to vyplatí i nám.“ Pro klienty je to zajímavé a my to neděláme zadarmo. Za platbu kartou dostáváme od obchodníka přes karetní asociaci relativně nízký poplatek (maximálně 0,2 procenta), ale pokud bude velký zájem, vyděláme na tom. Také předpokládáme, že klienti využují víc našich služeb, nejen tuhle.

A jaké chystáte další novinky?

Naše hlavní téma jsou úvěry. Už v závěru loňského roku jsme spustili spotřebitelské úvěry pro poradce a klienty poradců, nabrali jsme první zkušenosti. A teď jsme spustili hypotéky, což je hlavní změna v bance. Do té doby měla jen jednu nohu, teď dostává další, stejně velkou. Další téma je cestování: začínáme zmíněnými platbami kartou v cizině a chceme udělat multiměnový účet, čímž se připravíme na expanzi do zahraničí. Výhodou multiměnového účtu je, že si můžete dopředu nakoupit měnu za rozumný kurz. Hodí se i lidem s příjmy ze zahraničí.

Když vás poslouchám, říkám si, že až budete za rok slavit druhé narozeniny, budete už úplně jiná banka. Je to tak?

Budeme už stát i na úvěrové noze, což nám přinese novou energii. A budeme připravení na mezinárodní přesah. Když náklady rozpočítáme na Česko a další tři čtyři země kolem, způsobí to, že budeme moct jít s cenou dolů. A přesně v tom to je. Už loni jsme udělali pro své klienty na Slovensku aplikaci, kde vidí produkty ostatních bank či pojišťoven. A teď řešíme, kdy tam vstoupit s bankovním účtem. Letošek máme na přípravu, abychom příští rok mohli přidávat do našeho portfolia nové země. A v průběhu roku 2026 bychom chtěli začít řešit i firmy. Máme toho před sebou dost.

——

Marek Ditz

Už jako kluk snil o tom, že se stane bankéřem. Vystudoval pražskou Vysokou školu ekonomickou, švýcarskou Swiss Banking School a dlouhé roky byl tváří Československé obchodní banky, kde působil bezmála 25 let: nastoupil v březnu 1994, odcházel v říjnu 2018. V ČSOB prošel různými manažerskými pozicemi a byl i členem představenstva. Poté pracoval mimo jiné jako nezávislý poradce a v červnu 2020 začal budovat nově vznikající Partners Banku, od srpna 2023 je oficiálně jejím šéfem.

Zdroj: Reporter.cz