Další plány Partners Banky? Balíček pro cestovatele, multiměnový účet nebo investice

Partners Banka odstartovala ostrý provoz před rokem – 6. března 2024. Kolik teď máte klientů?

Aktuálně jich máme 111 tisíc, z toho kolem 53 tisíc je plně aktivních a pravidelně platí kartou k běžnému účtu. Svého poradce v síti Partners má 88 tisíc klientů banky.

Kromě základní varianty účtu Pro jednoho, která je bez poplatku, nabízíte i vyšší varianty Pro dva a Pro rodinu. Kolik lidí si je zvolilo a kolik z nich za ně opravdu platí měsíční paušál?

Balíček Pro dva si sjednalo přes 11 tisíc dvojic. Balíčky Pro rodinu, tedy s možností dětského účtu, má přes sedm tisíc rodin.

Více než polovina klientů za balíčky nemusí platit, protože buď využívá akci s Rohlíkem, nebo dostala akční nabídku od svého poradce. Zdarma má vyšší balíček každý, kdo zaplatí alespoň dvakrát měsíčně naší kartou svoje nákupy na rohlík.cz.

Neuvažujete o přidání prémiového účtu pro náročnější klienty, kteří by ocenili v rámci balíčku třeba cestovní pojištění, letištní salonky, trvalou jistotu nejlepších kurzů na kartě a podobně?

Uvažujeme teď o cestovatelské propozici, cestovatelském balíčku. Už od začátku letošního roku nabízíme nejlevnější platby kartou v cizí měně – zcela bez přirážky ke kurzu Evropské centrální banky. A k výhodnému kurzu budeme přidávat další služby.

Cestovní pojištění máme v aplikaci Partners formou srovnávače už z doby před startem banky. Je to nejoblíbenější část našeho srovnávače. Není to tak, že klientovi něco předvybereme a nedáme mu jinou možnost. Můžete si vybrat podle toho, co potřebujete, nastavit si limity a podobně. Ten náš koncept je poradenský – i v digitálním prostředí mobilní apky.

Do cestovatelské propozice pravděpodobně bude patřit i kreditní karta – protože v některých zemích je potřeba k placení některých služeb nebo je vhodná k rezervaci hotelu a zablokování větší částky depozita při půjčení vozidla. Tu pak zase půjčovna při vrácení vozu odblokuje, aniž by proběhla platba kartou. Ale jinak je kreditní karta pro placení zastaralý produkt z doby, kdy neexistovala digitalizace, banky na ní mají často nevýhodné kurzy – takže v praxi je dobrá vlastně jen k těm rezervacím, ne k samotnému placení.

Začali jste nabízet spotřebitelské úvěry. Samotnou kreditní kartu – jako úvěrový produkt – tedy neplánujete, kromě toho cestovatelského balíčku?

Myslím si, že jediné smysluplné využití je právě to cestování. Koncept kreditních karet se jinak v Česku moc neujal. Pokud má jít o rezervu, je mnohem lepší kontokorentní limit na účtu. Pokud má být hlavní výhodou bezúročné období, myslím, že lidé stejně nakonec moc neušetří. Jednak jsou úrokové sazby na trhu v současnosti nízké, jednak většího efektu můžete dosáhnout odložením některých plateb na konec měsíce – a především, jak jsem říkal: Lidé si často nevšimnou, že jejich banka má na kreditce hodně nevýhodný měnový kurz. Sice si užijete pár týdnů úvěru zadarmo, ale mnohonásobně to vrátíte na kurzu. A z toho banky žijí.

Jdeme obráceně než ostatní banky. Ne že si nejdřív vybereme produkty a ty pak někam pod záminkou údajné výhodnosti podstrkujeme klientům. My jdeme po výhodných klientských propozicích. To znamená: dívali jsme se v první fázi na rodinnou propozici a říkali jsme, co pro tu rodinu je potřeba udělat. Které potřeby nemají pokrytí. A vyšla nám z toho právě nabídka společného účtu, účtů pro děti, alespoň dvě dětské aplikace pro mladší – jedna hravá, jedna taková už skoro dospělá…

I na té rodinné propozici je pořád dost práce: existují neúplné rodiny, různě poskládané rodiny, které řeší finance i mimo základní model dvou rodičů a jejich společných dětí.… Nabízíme základ, kdy si rodiče zřídí společný účet, k tomu přidávají děti. Ale mohou být i jiné kombinace – třeba společné účty bývalých partnerů, kteří už spolu nejsou, ale stále společně finančně zabezpečují dítě a chtějí mít oba přehled, že peníze jsou využívány účelně. Tyto případy jsou pro nás zajímavé v rozvoji té rodinné propozice.

To znamená: koukáme na rodinu, co potřebuje, koukáme na cestovatele, co potřebuje. Pokud dojdeme k závěru, že je tady nějaká skupina klientů, která má jiné potřeby, tak se můžeme dívat třeba i na nějaké prémiové služby. A určitě postupně budeme.

S cestováním souvisí multiměnový účet. Kdy ho plánujete spustit? Je pořád jednou z priorit, nebo trochu ztratil na důležitosti, když kurzy na kartě jsou bez příplatku?

Chtěli bychom ho spustit na podzim, nejpozději do konce roku. Ano, mysleli jsme, že má menší prioritu než kurz bez příplatku, ale ukazuje se, že je hodně lidí, kteří mají příjmy v eurech nebo dolarech nebo prostě fungují ve spojení se zahraničím. Hodně lidí, co k nám přišlo díky těm nejvýhodnějším kurzům na trhu, začalo poptávat multiměnové účty. Takže evidentně mají někde zásobu eur nebo dolarů – i když na tom v řadě bank dost prodělávají, protože úroky, které většina bank vyplácí na cizoměnových depozitech, jsou hodně nízké.

Budete je tedy i líp úročit, přinejmenším vklady v eurech?

Nemůžu zatím prozradit podrobnější plány. Ale určitě bychom ten multiměnový účet chtěli postavit o dost víc fér, než je na českém trhu běžné. Jinak by nemělo smysl o něm ani mluvit.

Kolik teď mají lidé v Partners Bance uloženo korun?

V současnosti je to 44 miliard korun. To považuji za velký úspěch. Původně jsme plánovali mít do konce loňského roku něco kolem pěti miliard korun, po startu banky jsme to zvedli na 10 miliard a reálně jsme na depozitech měli ke konci prosince přes 35 miliard.

Podařilo se to hlavně díky dlouhodobě atraktivním úrokovým sazbám na spořicích účtech bez omezení výše vkladu. Snažíme se udržet co nejvýhodnější úročení i v době, kdy vlivem poklesu inflace snižuje své sazby Česká národní banka. A chceme spořicí produkty doplnit o vhodné další produkty pro dlouhodobé zhodnocení úspor.

Přidáte termínované vklady?

Termínované vklady nechystáme, protože zkušenost posledních let potvrdila, že nejsou oproti spořicím účtům výhodné ani pro banku, ani pro klienta. To, že peníze jsou pro klienta po nějakou dobu nedostupné, není vyváženo dostatečně velkou odměnou a lepším úrokem. Mnohem zajímavější příležitostí, jak dlouhodobě porazit inflaci, jsou investice do dluhopisů a akcií. Zejména pokud jsou prováděny pravidelně a diverzifikovaně, například cestou investičních fondů. Letos přineseme v naší aplikaci více služeb v oblasti investic.

Kdy a jak ty investice spustíte? Nabídnou i přímé nákupy akcií, nejen fondů?

Nabídneme mnohem víc. V aplikaci se objeví služby našeho obchodníka s cennými papíry – společnosti Partners Securities, která loni získala licenci od ČNB. Bude to takzvaná investiční peněženka, kdy – za ceny konkurenceschopné s online investičními platformami – nabídneme i služby osobního živého a certifikovaného poradce, který poradí se správným strukturováním a správou portfolia. Peněženka bude ve více měnách. Bude to základ, který chceme dále rozšiřovat.

Jak se stavíte k možnosti nákupu kryptoměn? Přinejmenším prostřednictvím ETF?

Chceme do budoucna spolupracovat s regulovanými obchodníky. Schválila se nová pravidla a když na jejich základě dostanou licenci, pak se tahle možnost spolupráce otevře. Pravda je, že se krypto dneska hodně zneužívá ke kriminalitě. Od regulace si slibujeme pozitivní posun – a pokud jde o běžné klienty, nestavíme se k nabídce kryptoměn negativně.

Na podzim jste spustili spotřebitelské úvěry, zatím jen pro klienty poradenské sítě. V únoru hypotéky. Jaká jsou první čísla?

Sjednali jsme už přes 500 spotřebitelských úvěrů za 185 milionů korun. Máme také prvních 36 hypoték za 90 milionů korun. Zatím jsme úplně na začátku. Našimi výhodami jsou rychlost schvalování, služby kvalifikovaného poradce, u hypoték odhady nemovitosti zdarma a hlavně možnost předčasných splátek bez sankce, a to nejen do refixace, ale do úplného splacení hypotéky.

Je nějaká novinka, kterou spustíte ještě dřív než multiměnový účet nebo investice?

Nejblíž je teď spuštění takzvané chytré bilance. Ta klientům pomůže získat dokonalý přehled o svých skutečných příjmech a výdajích na účtech a rozdělit si příjem podle doporučovaného finančního pravidla 10:20:30:40. To znamená 10 procent na rezervy a pojištění, 20 procent na dlouhodobější rezervy, 30 procent na náklady na bydlení a 40 procent na jídlo, zábavu a další běžnou spotřebu.

Zmínil jste, že kontokorent je vhodnější než kreditky. Plánujete ho?

Ano, to je zajímavý produkt. Počítáme s ním nejpozději společně se startem naší propozice pro malé a střední podniky, kterou chystáme na rok 2026. Pro firmy kontokorent nutně potřebujeme, budeme ho pak tedy nabízet i klientům z řad fyzických osob.

Ze zahraničních převodů zatím nabízíte SEPA platby, tedy převody eur v rámci Evropské unie a některých dalších zemí. Kdy spustíte i platby v jiných měnách, tedy klasické swiftové převody? Jak moc náročné to vlastně pro začínající banku je? Pořád ty zahraniční převody – kromě SEPA – fungují tak těžkopádně a archaicky jako někdy v osmdesátých letech?

Spíš je to pořád svět šedesátých let. Ten systém vznikl v době, kdy byla nulová digitalizace, kdy se posílaly nějaké telexy – fax byla oproti tomu moderní technologie. Technologie pokročila, ale koncept zůstal. Samozřejmě to celé vyžaduje úplnou změnu. Stoprocentně podporujeme myšlenky typu využít k tomu mezibankovnímu vztahu různé jiné technologie, třeba posílit roli centrálních bank, víc otevřít clearingové systémy třetím stranám, případně využívat technologie typu blockchain, které umožní partnerům fungovat napřímo.

Ale jsme součástí toho systému, takže musíme respektovat status quo a používat to, co je. Snažíme se alespoň podporovat ty moderní prvky, takže třeba využíváme Currencycloud od Visy, který je přímo účastníkem clearingových systémů jednotlivých států.

Každopádně když chceme multiměnové účty, musíme ve stejné době umět i zahraniční platby. Tu infrastrukturu na ně už máme, umíme je přijímat, ale potřebujeme to dovést do aplikace a dořešit tam některé procesy jako interní kurzovní lístek, interní převod – když si měním například koruny za eura uvnitř banky za výhodný kurz a změním si strukturu měnových složek.

Bude mi pak tedy stačit jeden účet se složkami v různých měnách, nebudu si muset ke každé měně zakládat jiný účet?

Ano. Budeme to mít jako měnové složky v rámci jediného účtu. Myslím, že je to uživatelsky příjemnější varianta.

Řekl jste, že vlastně už teď umíte zahraniční platbu – i jinou než SEPA – přijmout. Může toho nedočkavý klient nějak využít?

Zatím ne. Zahraniční platba už sice může přijít k nám do banky, ale zatím ji pak nemůžeme jednoduše dostat na konkrétní účet klienta. Do konce roku to zprovozníme.

Když chcete být pro klienty hlavní bankou, pokročili jste nějak s jednáním o sdílené síti vkladomatů? Loni v září jsme psali, že se připravuje alternativa ke sdílené síti Komerční banky, Monety, Air Bank a UniCredit. Projekt, který připravují Raiffeisenbank a Česká spořitelna, by se měl soustředit jen na vklady…

Partners Banku můžete mít jako hlavní i s hotovostí. Vybírat si hotovost z našeho účtu můžete zdarma, dotujeme výběry ze všech bankomatů i v cizině, neúčtujeme žádné poplatky. Další možností je cashback, tedy výběr u pokladny u obchodníka – ten se hodí hlavně v místech, kde nejsou bankomaty.

Pokud jde o vklady na účet: Nejsnazší cestou je samozřejmě bezhotovostní převod z jiné banky. Hotovost můžete také tradičně vložit na pobočce České pošty složenkou typu A – poplatek vám pak proplatíme, když o to banku požádáte. Spolupráce s poštou se nám osvědčila, využívají ji stovky klientů. Pošta má dobrou síť, všude nejsou fronty.

Podle mě se toto téma dost přeceňuje, běžný klient potřebuje vkladové bankomaty velmi málo. Ale jakmile nabídneme i účty pro podnikatele, kteří s hotovostí pracují, samozřejmě to budeme muset nějak vyřešit. Buď přijít na něco ještě lepšího s poštou, nebo se propojit se sítěmi sdílených vkladomatů – tomu se nebráníme.

A jak to aktuálně vypadá?

Oslovili jsme tu první síť, kterou mají Komerční banka, Moneta, Air Bank a UniCredit. Jako podmínku pro vstup měli, že musíme mít stovky vlastních bankomatů – což nemáme a ani neplánujeme, protože ta jejich síť je už dost hustá. Vyzvali jsme je tedy, aby nám dali ceník – kolik by nás stálo zapojení bez vlastních bankomatů. A na ten pořád čekáme.

S druhou sítí, která vzniká, jsme zatím ještě nemluvili.

Účty pro malé a střední podniky chcete spustit v roce 2026, tedy vlastně už příští rok?

Ano, rádi bychom. Ale určitě ne hned počátkem roku 2026.

A budete mít jako mezistupeň ještě podnikatelské účty – tedy ne pro firmy, ale pro živnostníky a další OSVČ?

Díváme se na to. Zavedli jsme možnost zřídit si zdarma další běžné účty. Klient u nás už teď může mít hlavní účet a k němu také vedlejší, třeba když si chce oddělit příjmy a výdaje související s nájmem. A uvažujeme o tom, že by jeden z těch vedlejších mohl být otevřený jako podnikatelský.

Ve vašich plánech jsem zahlédl i multibanking, tedy možnost připojit si do aplikace různé účty z jiných bank. Na jednom místě klient dostane přehled o stavu na těch účtech, některé z nich může i aktivně ovládat. Jdete tím proti proudu – další banky se shodují, že multibanking klienty nezaujal, jeho praktické provedení je navíc pro lidi komplikované. Banky ho v tichosti utlumují nebo ho přinejmenším nijak aktivně nepropagují. Proč mu zrovna vy věříte? Proto, aby poradci měli přehled o všech financích klienta?

Ty účty v jiných bankách uvidí jen klient, poradci ne…

Ale když jim dám souhlas, tak právě díky tomu budou moct poradci lidem ukázat, kudy jim utíkají peníze, třeba...

Je důležité, aby klient měl přehled o svých financích jako celku. Proto už teď máte v aplikaci i možnost vyfotit si jakoukoliv finanční smlouvu a my vám ji tam zaneseme – nejenom jako fotku, ale vyndáme z ní třeba platební údaje, čísla účtů a podobně.

Aby poradce mohl dobře radit, neměl by znát jen kousek financí klienta, ale celkovou situaci. Nejde o položky, ale o kategorie výdajů. Dobrý poradce je trochu jako doktor, který by vás neměl hned začít léčit jen podle toho, co právě vidí, ale měl by se vás zeptat na anamnézu, na alergie, jiné léky, prostě na souvislosti…

Ano, multibanking byl v předchozích letech špatně technicky standardizovaný – směrnici PSD2, která ho zavedla, si různé banky vyložily různě a bylo to možné. Ty, které ho vůbec nechtěly, si vylobbovaly časté rozpojování systému. Takže to je nyní snad jediná služba, kde jako klient musíte periodicky podstoupit znovu onboarding. Místo abyste si jednoduše prodloužili službu, musíte si ten účet téměř od začátku znovu propojit jako cizí. Naštěstí už se připravuje novela – PSD3. Pak by mělo stačit, že klient tu cílovou aplikaci, kam si připojil účty, navštíví – a automaticky se mu to spojení prodlužuje.

Takže myslím, že to má budoucnost – ta myšlenka, aby člověk na jednom místě viděl všechny své účty, je hezká. Připravuje se také směrnice FIDA, která má umožnit propojení i ostatních finančních informací – tedy o investicích, majetkovém pojištění. To je pro kvalitní poradenství pochopitelně důležité. Bohužel zase některé banky proti tomu bojují a chtějí klienty zamknout ve svém ekosystému.

Při spuštění banky jste úplně přeskočili internetové bankovnictví, stejně jako přihlašování jménem a heslem. Vsadili jste na mobilní aplikaci a ověřování jen biometrií. Když to teď po roce zhodnotíte: máte výrazně méně pokusů o útoky na klientské účty než ostatní banky?

Nemáme vůbec žádné. Klientům tím pádem nemůžou chodit třeba podvodné e-maily s odkazy. Podvodníci nemají kam odkazovat. Nemůžou klienta nasměrovat na podvrženou přihlašovací stránku. Ten nejvíc úspěšný technický fraud jsme díky tomu úplně odstranili. Nemůžeme bohužel odstranit sociální inženýrství – když někdo uvěří nějaké báchorce a sám pošle peníze z účtu pod vlivem podvodníků. To neumíme odstranit. Můžeme varovat, ale nezabráníme vůli klienta.

Sázka jen na aplikaci nás navíc motivovala k tomu, abychom všechno graficky přizpůsobili ovládání na menší obrazovce a překonali tak nevýhody mobilu oproti počítači. Fungujeme hezky i na tabletech.

Internetové bankovnictví nechceme zavést ani u účtů pro firmy. Je to pro nás další výzva, jak to udělat přehledné a uživatelsky snadné. Firmy potřebují mít hlavně dobrou integraci na účetní software, na mobilu pak instrukce potvrzují, něco jednoduchého zadávají, podepisují – ale samotné nasávání většího množství informací musí běžet automaticky, to už asi dnes nikdo neťuká ručně na internetové stránce banky. Nebo by neměl.

Zdroj: Peníze.cz