Jak nepřijít o své peníze na účtu při ztrátě partnera

Třetina má dokonce jen jeden společný účet. Jen málokdo si je však vědom rizika zablokovaných peněz a kdy se to může u takovýchto účtů stát. O investice a budování majetku se pak partneři obvykle už tolik nedělí. A i své příjmy tají před svým partnerem stále více jak čtvrtina lidí, jak vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Partners Banku, které se za tři měsíce od vstupu na trh podařilo získat už přes 50 tisíc klientů.
Češi v tomto tisíciletí docela zásadně proměnili své rodinné finanční chování. V generaci prarodičů dnešních mileniálů bylo v mnoha domácnostech kdysi zvykem, že finance řešil muž a žena o nich téměř nic netušila, ačkoliv vydělávali oba. Dnes to už takto u většiny párů nefunguje. Partneři či manželé už rodinné finance spolu řeší mnohem častěji a mají k tomu i více možných variant než dřív, a především ti mladší jsou otevřenější i v otázce financí a svého příjmu a nebojí se tato témata konzultovat s finančními poradci.

Kolik Čechů sdílí účty

Různé formy společných financí nyní podle posledního průzkumu Ipsos pro Partners Banku v České republice využívá tedy přes 51 procent sezdaných i nesezdaných párů. Veškeré finance přitom sdílí s partnerem stále více jak třetina párů. Jen jeden společný běžný účet v bance pak má minimálně 15 procent z českých manželských párů a přes 10 procent z těch nesezdaných. Ne každý z těchto lidí si ale podle expertů z Partners Banky plně uvědomuje riziko většiny společných účtů, které se objevují v nabídce tuzemských bank. Může se jim totiž stát, že ke svým penězům nebudou mít v obtížných životních situacích vůbec přístup, a to ani v okamžicích, kdy je mohou potřebovat nejvíce.

Takové komplikace se mohou stát třeba v případě úmrtí jednoho z manželů, kdy se čeká na dědické řízení a do té doby se s účtem a penězi na něm nesmí nakládat, protože zemřel majitel účtu a pozůstalí je jen disponent. Ten má totiž k účtu jen omezená práva, a to podle toho, jak je dříve definoval majitel účtu. Ne každý si toto uvědomuje, podle průzkumu Partners Banky se ale s takovouto situací zablokovaných peněz přitom už setkal přinejmenším každý pátý Čech.

Více jak třetina sdílet účet neplánuje

Další skupina respondentů v průzkumu přiznává, že si stále ponechávají i vlastní osobní účty v bance a společně třeba jen spoří. V celkových číslech ale nějakým způsobem společnou správu financí využívá nebo plánuje využívat téměř 65 procent všech českých párů. Zbývajících přibližně 35 procent českých manželských či partnerských párů pak společné účty nemá a ani je do budoucna neplánuje.

„V partnerských vztazích převládá zájem o společnou správu peněz, i když velká část členů domácnosti si zachovává i svou finanční autonomii. Domácnosti jsou tak zvyklé obě formy správy peněz různě kombinovat,“ popisuje generální ředitel Partners Banky Marek Ditz. Banka proto podle něj nabízí párům jak individuální, tak společné účty a dále umožňuje zapnout partnerovi informační přístup v mobilní aplikaci k dalším produktům, jako jsou investice, penzijní spoření, úvěry nebo pojištění. 

Mít stejná práva není všude samozřejmost

Fungování společného účtu v rámci balíčků Pro dva nebo Pro rodinu přitom v praxi znamená, že každý z páru je rovnocenným spolumajitelem účtu, a oba mají tedy stejná práva, což u jiných společných rodinných účtů ale není v Česku samozřejmost. Tyto výhody platí přitom, jak pro manžele, tak i pro nesezdané. V případě úmrtí jednoho z páru se pak účet druhému nezablokuje, druhý k němu má i nadále přístup, a nemůže tak dojít k obávanému zmrazení. „Má se pouze za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli. V běžných situacích tak stejně připadne nakonec 75 až 100 procent zůstatku žijícímu spolumajiteli s tím, ze zbylých 25 procent případně získají v dědictví děti. Důležité tak je, že všechny pravidelné platby za domácnost pod kontrolou žijícího spolumajitele nerušeně pokračují, i když se o ně předtím staral zesnulý,“ vysvětluje Ditz.

Rovnost nákladů ano či ne

Stále více párů také řeší, jak si spravedlivě rozdělit náklady domácnosti a společného života. Rozdělení nákladů na přesnou polovinu praktikuje podle průzkumu téměř čtvrtina párů, přičemž většinu z nich tvoří ti, kdo jsou ve věku mezi 36 až 65 lety. O něco méně, pětina párů, se pak snaží dělit si náklady domácnosti poměrově podle výše příjmů jednotlivých partnerů. Nejčastěji se to týká mladších do 35 let.

Podle průzkumu 80 procent českých párů využívá společné finance nejčastěji na pokrytí běžných výdajů, jako jsou nájem, provoz domácnosti, účty za energie či nákupy potravin. Na volnočasové aktivity, jako jsou společné výlety, dovolené a zábava, je to téměř polovina českých párů. Naopak, společné investice do akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo jiných finančních produktů s cílem budování společného majetku, využívá jen pětina párů. 

A platí také, že zadaní lidé si spoří více než ti, kdo žijí sami bez životního partnera. Alespoň někam si peníze podle analytika Partners Banky Martina Kočího odkládá 88 procent lidí, zatímco u singles je to 80 procent. Hlavním rozdílem je, že na vytvoření rezervy jsou dva, a „ve dvou se to lépe táhne“. Jinak řečeno do spoření a vytváření rezervy přispívají oba. Zároveň se partneři mohou dělit i o některé typy životních nákladů, takže páry jsou potom i schopny snáze vygenerovat společnou finanční rezervu.

Jak a kam si české páry spoří

Polovina párů si podle průzkumu zvládne tvořit i rezervy. Páry přitom využívají podobné nástroje jako individuální klienti a klienti s rodinnou. „Mezi nejčastěji využívané nástroje pro tvoření krátkodobé finanční rezervy u Čechů patří jednoznačně spořicí účty (72 procent), pro dlouhodobější rezervu a vyšší zhodnocení naspořených financí respondenti využívají nejrůznější investiční nástroje od přímého nákupu akcií (21 procent), přes podílové fondy (18 procent) či třeba ETF a dalších investičních možnosti. Výše těchto rezerv se pohybuje různě v závislosti na příjmové a výdajové situaci každého páru,“ shrnuje Kočí.

Pozitivní zprávou podle expertů pak je, že polovina párů je zodpovědná a tvoří si rezervy, a to i na důchod. „V bance tento přístup podporujeme, protože chceme, aby s námi lidé bohatli a zhodnocovali své peníze. Obecně doporučujeme odkládat si 30 procent svého příjmu, z toho 10 procent do krátkodobých rezerv, jakými jsou například i spořicí účty, zbývajících 20 procent pak do dlouhodobých rezerv. Zde doporučujeme zejména investice do kvalitních akciových fondů,“ poznamenává Ditz. 

Víte, kolik bere váš partner či partnerka?

Bavit se o výši příjmů je však i dnes mezi mnoha manžely či partnery stále větším tabu než cokoliv jiného. Zvláště pro část starší generace to je téměř nepřijatelné a to tak, že dokonce 27 procent lidí se o výši svých příjmů nikomu nesvěřuje. Za to Generace Z je podle expertů mnohem otevřenější a častěji probírá finanční záležitosti nejen s partnerem a rodinou, ale i s přáteli. Mladší mileniálové do 35 let, kteří už řeší vlastní bydlení a širší spektrum finančních záležitostí, se i častěji, než na přátele obrací i na finanční poradce.

Za největší úspěch při rozjíždění nové banky nicméně Ditz považuje fakt, že téměř třetina klientů využívá unikátních balíčků, což je v době bezpoplatkových bank pozitivní zpráva. „Znamená to totiž, že klienti jsou ochotni si za přidanou hodnotu a kvalitní služby připlatit. Z počátku si noví klienti sjednávali účty především přes naše poradce. Trend se ale proměnil a dnes téměř polovina nových klientů volí sjednávání nového účtu online přímo z domova,“ uzavírá Ditz.

Zdroj: Nestream